Radiotechna (Telefunken) - Big Ben Salon - servisný návod

Tento prijímač bol jedným z najluxusnejším prijímačom v danej dobe, vyrábaný a predávaný na území ČSR. Konštrukčne sa šasí použilo v niektorých podobných variantoch: Big Ben (iná skrinka, s kovovými rebierkami) a Big Ben Luxus (stojanová verzia so zabudovaným gramofónom). Rádio je po elektrickej stránke konštruované ako 9 obvodový superhet s výkonným pásmovým filtrom a umlčovačom šumu. Rádio je napájané striedavým prúdom od 110V do 240V. Je osadené v luxusnej dekoratívnej skrinke, pred basovým reproduktorom je rákosový výplet. Skrinka má rozmery 670x493x340 mm. Sklenená stupnica o rozmeroch 205 x 214 mm má popis staníc na DV a SV, na KV je popis v metroch. Reprodukciu zabezpečujú dva budené reproduktory. Dobová cena bola 4.950 Kč. Pasívne súčiastky do rádia poskytovala firma Always (odpory) a Elektrotechna (kondenzátory).

Pre toto rádio bol spracovaný detailný servisný návod, ktorý nájdete v Databáze:

... aktualizovaný

Opravená je schéma od M.Baudyša. Pre doplnenie renovácie je možné použiť aj skeny stupnice tohto rádia a tiež oskenované nálepky z krabicových kondenzátorov.

Originálny servisný návod: Big Ben Salon - Big Ben Salon Luxus.



V ďalšom texte nájdete detailný popis fungovania tohto rádia ako aj veľa užitočných rád pre opravu a renováciu. tento návod v roku 2001 spracoval Vladimír Horáček.

1) POPIS PŘIJÍMAČE A OVLÁDÁNÍ

Radiopřijímač TELEFUNKEN BIG BEN SALON firmy RADIOTECHNA PŘELOUČ patřil ve druhé polovině 30. let k nejluxusnějším přijímačům na našem trhu a mířil svým stylovým a technickým provedením do interiérů zámožných posluchačů radia, kteří vedle dokonalého poslechu rozhlasu žádali i reprezentativní vzhled.

Přístroj je umístěn v řemeslně i akusticky pečlivě vyvedené dřevěné skříni z kavkazského ořechu, leštěného do vysokého lesku. Horní polovina čela této skříně je mírně skloněna vzhůru. V pravé polovině této horní plochy je zakomponována velká tmavěhnědá skleněná stupnice s magickým okem nahoře, třemi sloupci rozhlasových pásem a indikačním páskem s nápisem GRAMO, který se rozsvítí při reprodukci gramodesek. V levé polovině horní plochy je za soustřednou ratanovou plochou a šedým brokátem umístěn mohutný basový dynamik s cizím buzením o průměru membrány 25cm. V dolní polovině čelní stěny vidíme opět ratanový pás, za kterým je umístěn druhý - výškový reproduktor o průměru 10cm. Pod tímto pásem jsou 3 ovládací bakelitové knoflíky s ozdobnými čelními miskami z mosazi - zleva regulace hlasitosti, uprostřed tónová clona (vtipně spřažená s regulací šíře pásma MF zes. a ruční regulací citlivosti), pravý knoflík je ladění. Volba pásma (a zároveň VYP-ZAP) se provádí přepínačem na pravém boku. Na zadní stěně nalezneme knoflík tzv. CRACK-KILLER (dnes označovaný SQ -umlčovač šumu mezi stanicemi), páčkovy spínač "AUGMENTACE" (zdůraznění) basů, síťovou šňůru a přípojku pro anténu a uzemnění, gramo a repro s vysokou a nízkou impedancí.

Rohové linie skříně jsou zvýrazněny půlkulatou lištou s vyřezávaným ozdobným motivem. Celá skříň pak stojí na rohových ozdobných opěrkách. Zadní stěna je z běžného tvrzeného papíru černošedé barvy s větracími otvory.

Po zapnutí nám chod přístroje indikuje světelná ryska na stupnici o šíři právě zařazeného pásma, která se při přelaďování vertikálně pohybuje. Tuto neobvyklou indikaci obstarává projekční systém na křížovém uložení, spojený jak s pohonem ladění, tak s přepínačem pásem.

2) ZAPOJENÍ

BIG BEN SALON je 9+2+2 lampový superhet s dvojitým vstupním pásmovým filtrem (kromě KV), směsovač s hexodou a odděleným oscilátorem, dvoustupňovým MF zesilovačem s ručně řízeným prvním stupněm, třemi dvouokruhovými MF filtry - první a třetí filtr má proměnnou šíři prop. pásma, paralelní diodový detektor, fyziologický regulátor hlasitostí, NF předzesilovač doplněný tzv. AUGMENTACÍ basů (dnes obdoba LOUDNESS), invertorem a dvojčinným koncovým stupněm s triodami AD1. Zapojení je doplněno obvodem AVC se zpožděním, které řídí směsovač a 2. MF stupeň, magickým okem a volitelnou úrovní umlčovače šumu mezi stanicemi - dobově označený CRACK-KILLER.

Napájení obstarává bohatě dimenzovaný síťový transformátor s potřebnými napětími, eliminátor je osazen 2 x AZ1 v paralelním řazení. Vyhlazovací filtr používá 3 elyty a 2 tlumivky - budicí cívky obou dynamiků. V eliminátoru se rovněž získává průtokem proudu budicí cívkou basového dynamiku záporné předpětí, které se odporovým děličem odebírá pro jednotlivé stupně.

3) ČINNOST

Vstupní signál z běžné drátové antény (nebo přes kontakt odpojitelný tzv. ANTENOR - náhražková, vedení sítě využívající anténa) je induktivní vazbou nakmitán na první laděný okruh vstupního pásmového filtru, odtud je proudově kapacitní vazbou veden na druhý laděný obvod, který již budí g1 směšovací hexody. Zisk směšovací hexody je ovládán záporným zpožděným napětím AVC, které je přes R-C filtr přiváděno rovněž na g1. Na g2 a g4 je přivedeno přes dělič kladné napětí, dolní konec tohoto děliče je přiveden na katodu E8 a při regulaci částečně posouvá její pracovní bod a tím zisk NF dílu. Na g3 E1 je zaveden signál z oscilátoru, tvořeného lampou E2 (AC2). Oscilátor je v běžném zapojení s laděnou anodou a zp. vazbou v mřížce pro dosažení menšího obsahu harmonických. Výsledný kmitočet na anodě hexody E1 (AH1) o kmitočtu MF 484kHz je přiveden na dvouokruhový pásmový filtr s cívkami L8, 9, které jsou do rezonance nastaveny kapacitními trimry 180pF, přístupnými ze spodní částí chassis - ovládány šestihranem 5 mm. Paralelně k těmto trimrům jsou ještě připojeny kapacity lOpF, ovládané na společné ose s s týmiž kapacitami u filtru třetího. Na stejné hřídelce (tónová clona) je nasazen kondenzátor v g1 E8 a potenciometr 1k v katodě selektody E3. Druhý, prostřední filtr je naladěn pevně. Po delším měření jsem přišel na podstatu poměrně komplikovaného zapojení: otočíme-li tónovou clonou doprava, nastavíme E3 (selektoda AF3) na maximální zisk, jeden z dvojice kondenzátorů 10pF je elektricky zrušen (živý konec uzemněn přes blokovací kondenzátor 0,1 uF) a druhý tvoří kapacitní vazbu mezi živými částmi obou LC obvodů filtru. Zároveň kondenzátor 500pF v g1 E8 je v minimální kapacitě a NF díl neomezuje vyšší složky spektra. Všechny tři dvojité pásmové filtry jsou laděny na shodný MF kmitočet, zisk i selektivita je nejvyšší možná a zaručuje poslech slabých stanic.

Otočíme-li regulátor tónové clony o 180 stupňů doleva, zruší se vazba mezi živými konci 1. a 3. filtru, všechny čtyři kondenzátory 10pF se přidají k pevným kapacitám a odladí tyto dvě propusti o cca 5kHz "dolů". Prostřední MF filtr však "stojí" stále na původním MF kmitočtu a to má za následek, že celý MF zesilovač rozšíří své propustné pásmo, zároveň se ručně sníží citelně citlivost (přijímač si mimo jiné přestane "všímat" poruch) a v tomto nastavení se kvalitně poslouchají místní silné vysílače v plné kvalitě. Zde odbočím. Z výše popsaného plyne, že slaďujeme MF stupně v poloze maximální citlivostí na jeden kmitočet 484kHz, v opačném případě je dobré sladění znemožněno, pokud bychom nepozvali k řešení úkolu wobler.

První MF zesilovač se selektodou E3 (AF3) tedy pracuje bez AVC, nebylo zjištěno přetížení silným signálem ani při místní stanici v poloze plné citlivostí. Z anody jde signál přes druhý filtr s induktivní vazbou na gl druhého stupně MF s lampou E4 (opět AF3). Tato selektoda je stejně jako směsovač řízena AVC se zpožděním, toto napětí vzniká usměrněním na diodě E5 (AB2), kam je MF signál přiveden z druhého MF filtru - anody E3. Zpoždění účinnosti je dáno děličem napěti, který dává katodě E5 cca 1,6V kladný potenciál. Tím je zabezpečeno, že slabé stanice nepůsobí snížení citlivosti přijímače. Z anody E4 je signál přiveden opět na pásmový filtr stejné konstrukce jako první , jehož činnost byla popsána Sekundár pak napájí detektor v paralelním zapojení. Odtud jde NF signál přes RC člen na potenciometr s fyziologickou regulací a dále na gl E8, což je běžný NF zesilovač. Vzniklá stejnosměrná složka po demodulaci ještě řídí běžným způsobem ladicí kříž AM2.

Ze sekundám je rovněž odebrán MF signál přes C 0,7pF (!) na další zajímavý díl - umlčovač šumu mezi stanicemi. Při naladění radia mezi stanice produkuje celá VF část silný šum, tento je přiveden na obvod, naladěný na MF kmitočet 484kHz. Následuje vlastně běžný "audionový stupeň" s lampou E7, kde mřížkový detektor šum usměrní a kladný potenciál proti katodě lampu otevře. To má za následek, že -90V z napáječe, kam je připojena katoda, se objeví na anodě a přes dvojitý RC filtr dospěje na g1 E8, kterou dokonale uzavře a přijímač mlčí. Naladíme-li rozhlasovou stanici, šum ustane, lampa E7 se uzavře, E8 se "probudí" k životu a rádio hraje. LC obvod audionu je velmi "ostrý" na ladění, je totiž ještě odtlumen zpětnou vazbou z anody, jejíž vhodná míra se nastaví kapacitním trimrem v sérii se zpětnovazební cívkou. Ještě je zde potenciometr 50kOhm z plusu eliminátoru, jímž se na zadní stěně nastaví úroveň "záběru" tohoto stupně, dobově zvaného CRACK-KILLER. V poloze přepínače "GRAMO" a na pásmu KV, kdy umlčovač nemá smyslu, je činnost vyřazena kontaktem "a". Proti kladnému napětí je g1 E8 chráněna druhou diodou E6, která se otevře proti zemi.

NF předzesilovač E8 je běžný, zvláštnost tvoří indukčnost, která při rozpojeném spínači s kapacitou 25nF rezonuje na cca 90Hz a působí jakousi funkci "LOUDNESS" - viz MĚŘENÍ. Z anody se zesílený signál vede jednak již na g1 E9 (AD1), a jednak přes dělič na invertor E11 (AC2), který z anody napájí druhou půlvlnou g1 E10 (AD1). Po výkonovém zesílení je signál skládán ve výstupním trafu, na jehož sekundáru vidíme jednak nízkoohmový vinutí pro vysokotónový dynamik s odbočkou pro hloubkový systém a vysokoohmové vinutí pro eventuelní další reproduktory v hale. Cívkám kmitaček jsou předřazeny vhodné L a C kmitočtové výhybky. Správné záporné předpětí pro obě koncovky je získáno z posuvných třmínků na drátovém odporu 25k, spolu s dalšími odpory děliče připojenému k budicí cívce basového systému a činí typicky kolem -40V.

Napájecí část je vcelku běžná. Dvě paralelní usměrňovačky AZ1 se mají co činit, aby přístroji dodaly potřebných cca 110mA. Byly však původní a svěží. Trafo je patrně dobře dimenzované, nepřehřívá se a bez protestů snese i záměnu pův. AD1 (TELEFUNKEN) běžnými AD1n (např. TESLA), které berou dohromady o 2A žhavicího proudu více. Nepřímé žhaveni katod těchto náhrad zde nevadí, úprava patic není třeba. Pro snížení úbytku žhavicího napětí zde máme 3 okruhy (kromě usm.). Sekundár je běžně blokován dekuplačními C 5nF, které jistě rekonstruujeme novými alespoň na 1kV. Totéž platí dvojnásob o oddělovacích kondenzátorech 250pF ANTENORU. Ve vyhlazovacím filtru pak ještě vidíme obě budicí cívky dynamiků (basový v záporné a výškový v kladné větvi). Kontakty "j" a "1" spínají projekční žárovku ladění nebo v poloze přepínače "GRAMO", žárovku panelu s tímto symbolem.

Primář je upraven pomocí odboček a přepínací nástrčky na všechny tehdy běžná střídavá napětí, dnes využijeme poslední s hodnotou 240V.

4) RENOVACE A OŽIVENÍ

Renovační postup je shodný jako u jiných podobných přístrojů a byl na stránkách Radiojournalu vícekrát dobře popsán. Proto se omezím jen na specifika konstrukce BIG BENa. Práci máme usnadněnu tím, že výrobce nešetřil kvalitou materiálu, chassis je dobře niklované, kladky z mosazi a rovněž pasivní prvky nevykázaly za 65 let příliš poruch. Největším překvapením byly elyty ELEKTROTECHNA v eliminátoru, které se chovají jako nové.

Provedeme tedy odejmutí zadní stěny (doporučuji odmontovat horní závěsy z kůže a desku odložit), sejmeme všechny 4 knoflíky, povolíme dřevěnou konzolku ladicího kříže, odpojíme basový dynamik, vespodu šrouby držící výztuhy chassis a POZOR při vysunování ze skříně na STUPNICI. Ráda s rámem zadrhne o horní desku a při váze chassis ji snadno přelomíme. Doporučuji ihned ji uvolnit povolením dvou horních držáčků a uložit na bezpečném místě. Pak následuje obvyklé čištění.

Zkontrolujeme a namažeme kladičky ladicího převodu a páky pásem. Dobře očistíme vhodným přípravkem kontaktní plošky na pérech přepínače a nakonzervujeme. Můžeme zjistit, že některé jazýčky přepínače jsou tlakem vaček ulomeny u základny - snadno je nahradíme péry ze střele RPI02 dokonalým naletováním na očištěné plošky. Pozornost věnujeme i systému ovládání bubínků tónové clony. Při poškození strun použijeme vhodnou náhradu (hudebniny) a podle nákresu znova instalujeme. Vše je přístupné. Pak kontrolujeme lehký chod křížového uložení projekční komory a po přitažení na vodicí lanko též koncové polohy (s namontovanou stupnicí na vyjmutém chassis).

Z elektrických dílů prověříme nejlépe na zkoušecí lamp jejich stav. Dáváme je na původní pozice, proto poznačit! Všechny napěťově namáhané kondenzátory prověříme na svod (jeden konec vždy odpojíme a přes měřicí přístroj kontrolujeme příčný proud, který má po nabití prakticky zaniknout při provozním napětí). Oddělovací kondenzátory v mřížkách koncovek stejně raději nahradíme vložením do původních trubic novými vhodnými výrobky, zde nešetříme. Pozornost zaslouží i nízkovoltové elyty v blokování katod, ty bývají bez kapacit a na zisku stupně je to znát. Opět je preventivně nahradíme novými tvary zalitím do původních trubic.

Odpory značky ALWAYS nebývají vadné, chrastící potenciometr hlasitosti opravíme vpravením malého množství KONTOXU vyvrtaným otvorem cca lmm do krytu na vhodném místě, pak otvor zaslepíme. Trápení pravděpodobně nastane u keramických kapacitních trimrů. Stříbrný polep zčerná působením ovzduší a separuje se od nýtku. Přístroj sice pracuje, ale nedostavíme oscilátor a nesladíme souběh. Asi jediná zaručená metoda je náhrada novým trimrem, po odvrtání nýtků na nosné destičce. Trimry se snad vyrábějí dodnes v nezměněném tvaru a často jsou nabízeny na různých burzách elektroniky. S trimry souvisí i další nesnáz při slaďování - zatvrdlá prášková jádra v cívkách vstupů a oscilátorů Kdo chce opravdu slaďovat a nespokojí se s tím, že to nějak hraje, musí staré jádro odvrtat, kostru zbavit zbytků jádra z drážek a opatrně zašroubovat nové jadérko. Jinou metodu uvolnění jsem za léta nenašel. Tyto dvě poslední operace jsou často nejnáročnější v celé renovaci (pokud není poškozena skříň), ale bez konečného sladění se nemůžeme přístrojem pochlubit. Při příkonu kolem 120W musí něco předvést.

Pokud jsme vše prověřili, známým způsobem oživujeme od eliminátoru, po kontrole napětí osadíme zpět všechny lampy a nastavíme proudy anod koncovek posuvnými třmínky na odporu 25k. Pokud bychom nastavovali bez zbylých lamp, netekl by správný proud cívkami buzení a nastavení po dokončení by se "rozjelo". Nezapomeneme rovněž nahradit kontakt "a" drátovou propojkou, neboť nám jistě nepracuje E7, jak má a takto ji vyřadíme. CRACK-KILLER seřídíme až úplně nakonec. Je to stupeň náročný na nastavení a dovede potrápit.

Pracuje-li nám NF až od GRAMO vstupu, můžeme při tónové cloně v poloze "max citlivost" (doprava) provést při vyřazeném oscilátoru E2 (provizorní zkrat g1 na zem) sladit generátorem z g1 hexody E1 MF signálem 484kHz na max citlivost všechny tři pásmové propusti. Dolaďování MF obvodů má přístroj řešené stlačitelnými kapacitními trimry, jejichž šestihrany jsou přístupné zdola. Optimální je provést kompletní sladění. Technicky naprosto dokonalý a exaktně popsaný způsob slaďování superhetu byl popsán M. Pacákem v časopise RADIOAMATÉR č.2/1947, str. 60-62.

Máme-li sladěnu MF a neopomeneme-li ZRUŠIT zkrat na oscilátoru E2, pak po připojení krátké antény do vstupu se na SV ozve několik stanic. Následně doladíme vstupní filtr indukčnostmi na nižším konci kmitočtů pásem a kapacitními trimry na vyšším konci. Několikrát tento postup opakujeme. Na KV není filtr, jen poslechem doladíme jedinou cívku. Nakonec provedeme nastavení stupně "CRACK-KILLER" s lampou E7. Odpojíme přívod od pot. 50k, přijímač nastavíme mimo stanice a necháme ho "šumět". Nyní připojeným voltmetrem (AVOMET II) na kontaktu "a" přepínače (zkrat kontaktu jsme zrušili) zkontrolujeme, zda je lampa E7 otevřena (proti chassis máme záporné napětí). Nyní naladíme silnou stanici, (NF díl si "ručně" otevřeme opět zkratem na "a") a doladěním obvodu kapacitním trimrem v g1 E7 za současného ovládání zpětné vazby by se nám lampa měla zavřít. Vazbu nesmíme utáhnout příliš, audion by byl nestabilní. Po naladění stanice opět zrušíme propojku kontaktu "a". Po zpětném připojení potenciometru 50k bychom měli nastavit prahovou úroveň, od které umlčení reaguje.

Jestli nám vše až sem správně pracuje, máme vyhráno a můžeme se těšit na poslech. Osadíme sklo stupnice a opravíme po povolení aretace polohu stanic, zkontrolujeme funkci ladicího kříže a obráceným postupem, než bylo vyjmutí, přístroj zkompletujeme.

5) ZHODNOCENÍ

Pro závěrečné hodnocení bych si dovolil ocitovat dobový reklamní leták, jímž bylo uvedení radiopřijímače na trh provázeno: BIG BEN SALON - PŘIJÍMAČ PRO NEJNÁROČNĚJŠÍ.

Nejvýkonnější, dosud u nás sériově vyráběný superhet pro exklusivní požadavky. Reprodukce je neobyčejně věrná a plastická, neboť je použito dvou sladěných reproduktorů pro hluboké a vysoké tóny, nezkresleně pracujícího protitaktového zapojení s výstupním výkonem 10 wattů a akusticky pečlivě zpracované skříně. Fyziologický regulátor hlasitosti umožňuje nejen tichou reprodukci v intimním bytě, ale dovede naplniti hudbou i velký společenský sál. BIG BEN SALON má 10 okruhů, 9+2+2 elektronek, magické oko, automatické tiché ostré ladění, velmi účinný odrušovač, který dodává reprodukci příjemné a klidné pozadí, augmentaci basů, zvláště účinný krátkovlnný rozsah, přípojky pro další dva reproduktory, krásnou leštěnou skříň z ušlechtilého dřeva. Vrcholné dílo úspěšné spolupráce technika a umělce. Tolik dobový prospekt, kde je tento radioaparát nabízen za cenu 4950,-Kč. Z technického pohledu by tento přístroj splňoval nároky posluchače i po 65 letech. VF části není co vytknout, pásmový filtr na vstupu (kromě KV) spolu s MF frekvencí 484kHz vyloučí zrcadlový příjem a interferenční hvizdy, hexodový směšovač s odd. oscilátorem nezná posuv přijímané frekvence při řízení faddingu. Citlivost při použití tehdy běžné vnější drátové antény je díky dvoustupňovému zesilovači dostatečná i pro poslech hlavních světových vysílačů během dne. Velmi příjemná je i konstrukce tónové clony, při poslechu místní silné stanice si rozšíříme pásmo a zároveň se sníží citlivost na poruchy.

6) SOUČÁSTKY

Odpory červené ALWAYS, odpor 25k jako dělič předpětí je drátový délky cca 11 cm s dvěma posuvnými třmínky. Odpor 1,4k v napěťové větvi je rovněž drátový cca 5W. Svitky v černé trubce v asfaltové zálivce zn. ELEKTROTECHNA, stejně i elyty. Síťové trafo má vinutí na papírové kostře s čely, výstupní trafo a tlumivka v anodě E8 má vinutí bez čel. Některé údaje k indukčnostem jsem změřil a uvedl, v případě poruchy trafa nebo tlumivky je nejlepší tato dle jádra a mezery přepočítat dle literatury, např. již uveřejněné "Radiopraktikum". Chassis je niklované, kladičky mosazné. Výrobce reproduktorů neznám. Problémy jsou s mosaznými péry vlnového přepínače, většina z nich se ulomí u základny. Jdou opravit náhradnímy kontakty např. z relé TESLA RP102. Problémy mohou nastat s náhradou spálené žárovičky v projektoru, údaj byl nečitelný, ale při napětí 4V odebírala 1,3A a má průměr baňky cca 2cm.

7) MĚŘENÍ:

V této kapitole jsem uvedl souhrn výsledků měření, které jsem provedl na renovovaném přístroji:
- příkon ze sítě 240V : 125W
- rozsahy: DV 150-410kHz SV 510-1520 kHz KV 5,88-17,6 MHz
- citlivost: DV a SV cca 25 mikroV, KV 80 mikroV (pro dosažení 50mW výst.výk.mod.sig.)
- šířka pásma MF: 5 až 12 kHz (pro pokles 20dB)
- NF výkon: 7 W sinus (byly osazeny použité AD1)

A) Vf indukčnosti


Pozn. jádro ve střední poloze, kostra prům. 10 mm, jádro M7

Mf filtry: Nast. kmit 484kHz, indukčnost 480uH, vf lanko, kapacity: 180pF + 40pF dolaď. + 10pF rozlaď. (1. a 3. filtr), 160pF + 40pF dolaď. (2. filtr), bez jader.
Kryty AI 40 x 48 x 73, cívky na trubce pert. o prům. 10 mm, čela cívek ve vzdal. 25 mm, mezi cívkami Cu kroužek o prům. 23 mm.

B) Nf transformátory

1) Síťový transformátor: Jádro M, sloupek 34 x 52 mm. Rprim = 9,2W (přep. 240V), Rsek: anody 2x 75W, žhavicí vinutí: hl. 4V prům. 1,8 mm CuL 2x konc. AD1 4V: prům. 0,8 mm žhaveni AZ1 4V: prům. 1,2 mm
2) Výstupní tranformátor: Jádro M, sloupek 35 x 22 mm, Raa = 119ohm
3) Nf tlumivka v anodě E8: Jádro M, sloupek 14 x 18 mm R = 4950ohm; L = 155H (frez= 90Hz)






Fotoalbum z renovácie (V.Horáček, 12/2011)

Snažil jsem se zachytit hlavně chassis ze všech pohledů, vím, jak to při repasi bývá užitečné. Bližší pohled prozradí zákroky při obnově, detail vstupních a osc. cívek prozradí nové keram.kapacitní trimry, ty původní jsem zatím ponechal, nešly protáčet , nové jsou paralelně, původní odpojen. Pod chassis vzbudí pozornost dva nové C, jsou vazební do g1 koncovek, na těch naprosto záleží, ty původní byly funkční, ale AD1 jsou drahé a skoro nesehnatelné lampy, proto ta prevence. Zatím jsem je neschoval do původního obalu, snad na to dojde. No a koncovky jsou AD1n (TESLA), ty původní jsou vyjmuty a uloženy, pro běžné hraní mě jich přišlo škoda.







Dokumenty :: Renovácie, Dokumenty :: Servisné návody, Dokumenty :: Telefunken - servis
Vytvorené: 1.11.2011