Přístroj má jen střední vlny, neboť má být co nejjednodušší. Použili jsme osvědčené cívky Sonora se železovým jádrem a v ladicí části vinuté z v. f. lanka. Anténní cívka a je zapojena mezi anténní a zemní zdířku. Vyhledáním vhodné antény (např. spojení s drátěnkou lůžka, kus drátu, natažený na strom nebo volně položený na zemi) můžeme vynechat jinak nutný odlaďovač místního vysilače.

Detekce je mřížková, prováděná kapacitou C2 = 100 pF (dobré jakosti, slídový nebo keramický) a odporem R1 = 1 1,5 megaohmů. Ladění i řízení zpětné vazby obstarávají pertinaxové kondensátory C1 a C3 po 500 pF kapacity.

Žhavicí odpor Rž má hodnotu 6-6,5 ohmů a je to kousek odporového drátu, který se dá připájet (na př. nikelin). Máme-li jen materiál, který spájet nelze (cekas a p.), zamáčkneme jeho konce do pájecích oček nebo je přichytíme pod šroubky. Vypínač žhavícího proudu je umístěn na přední podélné hraně krabičky. Zapojení spodku elektronky RV2,4P45 je na obr. 2. Řídicí mřížka je vyvedena na čepičku, tedy na očko vespod objímky. Mřížky g1 a g3 dostávají přímo + pól anodového napětí, brzdicí mřížka g4 se spojí na palici se žhavením (+ pólem).

Spojení s bateriovou skřínkou obstarávají tři zdířky na horní podélné stěně skřínky. Proti plánku a vyobrazení se doporučuje zaměnit bateriové zdířky a kolíčky navzájem tak, aby v bateriové skřínce byly umístěny zdířky. Tím zabráníme náhodnému zkratu při spojení odpojených baterií na kovové předměty v brašně nebo tlumoku. Bateriová skřínka obsahuje čtyři kulaté baterky, které spojíme pečlivě správnými póly do série spájením pomocí kousků drátu. Dovednější konstruktéři se mohou pokusit o připevnění slabých pásků z pružného plechu dovnitř skřínky tak, aby baterie byly spojeny již pouhým zasunutím. Dva žhavicí monočlánky jsou ve zbývajícím prostoru krabičky. U nich jsou také tři kontaktní kolíčky pro vývody napětí. Baterie se utěsní kousky gumy nebo pod. Při spojování s vývody musíme dát pozor, abychom neprohodili žhavicí a anodovou část to by nás stálo novou elektronku! Nakonec se bateriová krabička i krabička přijímače zespodu uzavřou destičkou z lesklé lepenky nebo pertinaxu.

Výkon a výsledky. Nežli zasuneme elektronku, zkusíme měřicím přístrojem nebo aspoň žárovkou 2,5-3,5 V, zda na žhavicích svěrkéch patice máme opravdu jen žhavicí napětí (kolem 2,5 V) a zda je vypínač skutečně přerušuje. Anodové napětí (mezi jednou nožkou sluchátek a pólem žhaveni) můžeme ovšem zjistit jen voltmetrem; kapesní žárovka by shořela!

Přístroj má především reprodukovat místní a velmi blízké vysílačky na sluchátka. Ovšem večer a ve větší vzdálenosti od silných stanic i ve dne zachytíme i několik stanic zahraničních. K bateriovému přístroji je často velmi dobře použít uzemnění kromě antény. Zato anténa postačí malá, na př. 5-10 m, a to kus drátu této délky a pod. Nejdůležitější je správná obsluha, ovládání ladicího i reakčního kondensátoru. Svou jednoduchostí je tento přístroj určen zvláště pro mládež, na výlety i domů.

Dodal. R.Svízela, ČR.MLADÝ KONSTRUKTÉR , svazek 8, vydán v únoru 1948