Schéma s označenými súčiastkami, ktoré boli pri oprave vymenené.

Databáza: Servisný návod a schéma

Pôvodný stav

Takto vypadal televizor původně. Koupil jsem jej na aukru, za 50Kč. Byl značně zaprášen, ale byl v suchu.

Detail zapojení řádkového transformátoru. Je užitečné si takovou fotku udělat před jeho výměnou. Mě se hodila 2x. Tento transformátor měl zkrat ve VN vinutí.

Postup opravy

4113U Štandard (1963 - 1964), 4114U Pallas (1964 - 1965) a 4115U Luneta (1964 - 1965) byly televizory nové koncepce vyvinuté v Tesle Orava. Vzájemně se liší jen skříní, případně reproduktory a řízením kontrastu s fotoodporem. Celá elektronika je na jednom výklopném šasi a kromě koncového stupně řádkového rozkladu a napájecí části je řešena technikou plošných spojů. MF obvody jsou na jedné desce, obrazový zesilovač, rozklady a NF na druhé desce.

Na obrázku jsou vidět 2 verze obrazců plošných spojů. Ze strany součástek je servisní potisk, který však na šasi vlevo u MF desky chybí. Potisk je však vždy přímo pod součástkami, takže je spíš použitelný při osazování než opravách. Celková koncepce je poměrně nepřehledná, desky jsou propojeny zalakovanými svazky drátů a bez servisní dokumentace je nalezení nějaké součástky poměrně obtížné.

Televizory byly primárně osazovány obrazovkami 431QQ44 s uhlopříčkou 43cm s vychylovacím úhlem 110 stupňů. Obrazovka je zkráceného provedení. Zřejmě z důvodu jejich nedostatku je možné osadit i dovozovou AW43-88 a její ekvivalenty.

Zde je vidět rozdíl délek 431QQ44 a evropské AW43-88. Delší obrazovka zasahuje až do výstupku v zadní stěně.

Obrazovka není antiimplozního provedení. Při její výměně musíme postupovat s maximální opatrností. Další pokyny se budou týkat televizoru Pallas. U mého televizoru jsem ji musel vyměnit.

Skříň s obrazovkou. Před demontáží šasi musíme odšroubovat boční rámeček (jinak nejde ani vyklopit), odšroubovat desku s reproduktorem a stáhnout z obrazovky vychylovací cívky. Šikmo nahoru pak již lze šasi vysunout. Povolíme šrouby uchycující přední rámeček s ochranným sklem a šrouby uchycující přední mřížku. Rámeček i mřížku můžeme nyní sejmout (a vyčistit).

Držáky nejsou součástí obrazovky, ale tvoří je 4 samostatné plechové výlisky, které drží na svém místě kovový stahovací pásek. Držáky nesmí přímo tlačit na sklo, ale na gumový pás který je pod nimi. V mém případě je bylo nutné trochu odehnout a přizpůsobit (jiný výrobce, výrobní tolerance). Správnou polohu držáků po obvodu pak vyzkoušíme ve skříni - musí pasovat šrouby a nesmí být obrazovka namáhána. Držáky jsou konstruovány tak, že pokud jsou všechny 4 uchyceny pevně ve skříni, obrazovka nevypadne i kdyby stahovací pásek např. přerezavěl. Při montáži ale vypadne celkem snadno, zvlášť když nebude pásek ještě dostatečně napnutý, když si budeme přeměřovat polohu otvorů.

Obrazovka je uchycena jen čtyřmi šrouby zepředu skříně. Televizor položíme na záda "na špalky" a obrazovku pak vymontujeme směrem nahoru

Skříň bez obrazovky

Před prvním zapojením přijímače do sítě je nutné provést inspekci některých obvodů. Velmi záleží na tom, jak byl televizor uskladněn (obývací pokoj / půda / sklep). Vlhko způsobí korozi svitkových kondenzátorů, které pak praskají (typické pro řadu TC18x). Prasklý kondenzátor dále přijímá vlhkost a zmenšuje se jeho svodový odpor. Prasknutí je většinou již následek korozivních procesů, ale je možné najít kusy, které jsou stále ještě provozuschopné. Také ne ve všech obvodech vyšší svod vadí. Nebudeme tedy bezhlavě měnit vše co vypadá jen trochu podezřele :-) V těchto přijímačích se na řadě kritických míst používají kvalitnější kondenzátory řady TC19x. S těmi problémy nejsou. Používají se např. jako vazební v NF části. Vlhko také způsobí korozi čepiček výkonových odporů, které se pak často přeruší.

Práce na tomto přijímači bude spočívat především v kontrole obou rozkladů a napájecí části. Signálová část většinou velké opravy nepotřebuje. Používají se zde keramické kondenzátory malých kapacit a není zde potřeba velkého výkonu a tedy oteplování. Tyto opravy většinou zvládneme bez použití speciálních měřicích přístrojů. Pokud budeme mít štěstí, obejdeme se i bez osciloskopu. Naopak pokud bychom zjistili v signálové části, že je některý obvod rozladěn, bez signálových generátorů, rozmítačů a osciloskopů se neobejdeme. Pokud by byla chyba k kanálovém voliči, můžeme s výhodou využít toho, že se jedná o unifikovaný díl, který raději vyměníme z jiného televizoru. Používá se od začátku šedesátých let, počínaje televizorem Lotos.

Ve schématu jsem označil červeným kroužkem kondenzátory, které je dobré prověřit ještě před prvním zapnutím. Jejich svod může způsobit poškození jiných obvodů nebo jejich výbuch. Kondenzátory C422 a C423 v síťovém filtru doporučuji odpojit úplně. Nebývají provozuschopné i když na první pohled mohou vypadat neporušené. Obejdeme se bez nich. V napájecí části jsou nebezpečné ještě blokovací kondenzátory v žhavícím obvodu C425 nebo C429. Používají se zde svitkové. V dalším následujících televizorech (Oliver) se používají keramické. Použijeme za náhradu tyto typy. C429 byl v některých sériích vypuštěn.

V řádkovém rozkladu je velmi důležitý kondenzátor C401. Filtruje záporné předpětí elektronky PL500 vytvořené zpětnovazebním obvodem pro stabilizaci vodorovného rozměru. Svod tohoto kondenzátoru způsobí zvýšení výkonu řádkového koncového stupně, tím zvýšení vysokého napětí pro obrazovku a přetížení řádkového transformátoru. Přeskoky VN v obrazovce poškodí (přeruší) odpory připojené k jejím elektrodám a odejde nám řádkový transformátor. Nastanou mezizávitové zkraty vysokonapěťového vinutí. C401 pečlivě prověříme. Byl zde použit TC181 M47 na 160V. V novějších televizorech podobného zapojení má hodnotu o 2 řády menší.

Vadný kondenzátor C410 v účinnostním obvodu a oddělovací kondenzátor C409 pro přesycovací tlumivku L402 způsobí naopak snížení velikosti vysokého napětí - obrazovka nebude svítit. Používají se zde typy TC185 M1 na 1000V. Jako náhradu použijeme např. kondenzátory TC209, kterou jsou však mnohonásobně menší. V původním držáku je ještě umístěn C451, pokud je osazen. Účinnostní napětí bývá větší jak 900V a obsahuje navíc ještě velké procento střídavé složky, což může být destrukční pro moderní multimetry.

Nyní již se již můžeme pokusit o první připojení televizoru k síti. Doporučuji provést nejdříve formování elektrolytických kondenzátorů v síťové části. Není třeba je všechny odpojovat, stačí omezit prvotní proudový náraz do celého televizoru. Rozpojíme žhavící řetězec (vytažením některé elektronky) a zapojíme do přívodu k C426 odpor řádově 10K/10W. Měřením napětí na jednotlivých kondenzátorech ve zdroji budeme sledovat jak napětí stoupá. Tím, že elektronky nebudou žhaveny a nebudou odebírat ze zdroje žádný proud, projeví se také svody různých blokovacích kondenzátorů, které budou nyní namáhány mnohem větším napětím než v běžném provozu. Všechny jsou však na to dimenzovány. Proměříme napětí na mřížkách elektronek. Ze znalosti schématu poznáme, kde jaké napětí můžeme čekat. Pochopitelně hodnoty uvedené ve schématu nenaměříme. Pokud napětí na prvním elektrolytu bude alespoň 180V, žádný blokovací kondenzátor nám nezačal prskat, můžeme zkusit osadit vytaženou elektronku, vyřadit náš předřadný odpor a připojit televizor do sítě.

Svody kondenzátorů v snímkové rozkladu způsobí typicky protažení obrazu směrem nahoru, zmenšení jeho svislého rozměru a černý pruh v dolní třetině obrazovky. Co se nám pravděpodobně nepodaří odstranit, jsou viditelné pruhy v horní části obrazu - teletext. Konstruktéři s ničím takovým nepočítali.

Ve schématu jsou dále žlutými kroužky označeny součástky které které byly v tomto mém televizoru vadné. Modrými kroužky součástky které se v průběhu výroby měnily (jiné hodnoty, jiné zapojení, nepoužité vůbec)

Vyčištěné šasi. Jsou vidět kondenzátory účinnostního obvodu. Použil jsem po dvou kusech TC185 47K/1000V. Na desce MF není ještě zapájeno stínění.

Finálny stav

Ještě to chce trochu posunout obraz dolů.

Ještě pohled na ovládací prvky

Ve výrobě se na kvalitu zřejmě příliš nehledělo. Všimněte si vyteklého lepidla, kterým je přilepen brokát k přední mřížce.