Postup výroby dřevěných knoflíků (zleva) : z prkna patřičné tloušťky vyřízneme špalík přibližně kruhový. Do středu narazíme vroubované mosazné pouzdro a se strany zavrtáme otvor pro stavěči šroubek. Upevníme špalík na soustruh a dáme mu žádaný rotační tvar. Pak ve svěráku vytvoříme pilníkem žlábky, opěrné plochy atd.

Každý amatér potřebuje občas nějaký knoflík zvláštního tvaru nebo barvy, ať je to k přijímači nebo k nějakému měřícímu přístroji. Obyčejně však nemůže v obchodech nalézti ten, který by potřeboval a musí se spokojit s přibližným řešením. Kdo je však náročný, ať si s námi zhotovuje své knoflíky sám. Není to těžké a vyrobíme si právě ten tvar, jaký potřebujeme, i barvu přizpůsobíme svým požadavkům.

Jako materiálu k výrobě použijeme nejlépe dokonale suchého bukového dřeva. Vyřízneme si z prkna asi 1" silného špalík, jehož rozměry přesahují rozměry budoucího knoflíku (viz obr. 1). Do středu tohoto špalíku zarazíme mosazné, výstředně vrtané a na povrchu rýhované( pouzdro. Toto pouzdérko vrtáme mimo osu proto, aby se nemohlo ve dřevě, až bude knoflík upevněn na nějakém hřídelíku, pootočit, a aby stavěči šroubek vězel v dosti dlouhém závitu, i když pouzdro samo nebude příliš silné. Když máme špalík takto upraven, vyvrtáme ještě do jeho boku otvor o průměru nejprve 3,4 mm, potom převrtáme otvor na průměr 4,5 mm, ale jen ve dřevě. Otvor o menším průměru v mosazném pouzdérku opatříme závitem 4 mm SI pro stavěči šroubek, (t. zv. červík).

Každý amatér si jistě našel nezištné přátelství někoho, kdo má soustruh na kov. Do universální hlavice tohoto soustruhu upneme hřídelík o průměru 6 mm, na který stavěcím šroubkem připevníme špalík. Nyní jest na nás, abychom dali soustružením dřevu tvar, jaký potřebujeme. Jsme-li s touto prací hotovi, sejmeme knoflík se soustruhu a pilníkem mu dáme poslední úpravu (žlábky). Knoflík takto upravený napouštíme nyní mořidlem (jednou nebo dvakráte). Po zaschnutí mořidla přetřeme knoflík dvakráte šelakem; po důkladném zaschnutí jej opět připevníme na soustruh, obrousíme nejjemnějším skelným papírem a pak leštíme hadříkem, napuštěným šelakem a kapičkou lněného oleje. Plochy, které na soustruhu nelze vyleštit, leštíme po sejmutí knoflíku v ruce. Někdy bude stačit matný lesk, jindy bude třeba lesku vysokého, ale to je již podrobnost, která záleží jen na přání a na trpělivosti. Knoflíky jsou však vždy hezké a hlavně také levné. L. K.