Vyberte si multimetr. Z.Vaníček

Zdeněk Vaníček – leden 2009

Tento příspěvek je určen začínajícím sběratelům, kteří se chtějí věnovat hlouběji funkčnosti svých sbírkových přístrojů.

Protože naše zájmové zaměření je orientováno do historie, podívejme se na univerzální měřicí přístroje počínaje asi 50 roků zpětně.

V padesátých letech minulého století začal národní podnik Metra Blansko vyrábět dnes již legendární snadno přenosný universální přístroj AVOMET. Sdružoval v sobě stejnosměrný i střídavý voltmetr a stejnosměrný i střídavý ampérmetr. Pojem „multimetr“ se tehdy nepoužíval. Pro měření v elektronice je důležitý parametr voltmetru jeho vstupní odpor, kterým zatěžuje měřený obvod. AVOMET měl pouze 1kΏ/V, což je dost málo. Zdokonalená druhá verze Avometu se jmenovala nejprve AVOMET II, později DU10. Ten měl vstupní odpor 50kΏ/V, a to je parametr velmi dobrý. Navíc byl vybaven funkcí dvourozsahového ohmmetru s napájením 1,5V z rozpůlené třívoltové baterie, která je dnes hůře dostupná. Na DU10 navazuje DU20, jenž se však kvůli větším rozměrům řadí spíše do kategorie stolních laboratorních přístrojů. V sedmdesátých letech Metra vyráběla měřicí přístroje řady PU..., které byly lehce přenosné, ale méně odolné hrubšímu zacházení. Pro měření v elektronických obvodech byl určen přístroj PU120, který kromě měření hlavních elektrických hodnot měl i funkci pro měření základních parametrů tranzistorů.

Ale vstupní odpor ss voltmetru měl pouze 20kΏ/V, tedy dvaapůlkrát horší než předchozí DU10. V uvedeném období až do 80. let byl v naší zemi velký nedostatek univerzálních měřicích přístrojů (jako ostatně téměř všeho). Proto byl v rámci tehdejší RVHP nedostatek měřicích přístrojů v ČSSR řešen dovozem přístrojů z NDR - přístroje značky UNI..., z SSSR – přístroje řady C..., z Polska – přístroje řady UM... Později koncem 80. a začátkem 90. let vyráběla Metra přístroje řady PU500 a začala s výrobou i prvních digitálních, ale oblibu u uživatelů si tyto přístroje nezískaly.

Z hlediska oblíbenosti univerzálních měřicích přístrojů suverénně vede opravdu legendární AVOMET II (DU10). Chceme-li ho ale i dnes používat, je nanejvýš vhodné zkontrolovat si jeho vlastnosti. Záměrně se vyhněme pojmu „kalibrace“, protože to je velmi diskutabilní téma vymykající se tematickému zaměření tohoto článku. Porovnáme-li si tedy jednoduchými testy jeho údaje s druhým ověřeným přístrojem, většinou zjistíme, že hodnoty změřené Avometem jsou značně nepřesné. Největší chyby měření budou na střídavých rozsazích. Odchylky u půl století starého přístroje jsou způsobeny řadou nevratných změn jakou je hlavně změna magnetického obvodu deprézského systému, únava torzního závěsu, stárnutí předřadných odporů a stárnutí kuproxidových usměrňovačů. To jsou změny, které jsou prakticky nenapravitelné a vývojoví konstruktéři Avometu s tak dlouhou životností přístroje ani nepočítali. Vezmeme-li tyto skutečnosti do ůvahy, dojdeme k závěru, že i na oživení starého rádia nezbytně potřebujeme ke spolehlivému měření spolehlivý, nejlépe nový přístroj.

Současné digitální multimetry můžeme rozdělit do dvou kvalitativních skupin:

1) Profesionální jsou přístroje, které jsou přizpůsobeny pro každodenní provoz v těžkých podmínkách. Jsou robustní konstrukce v odolném pouzdře a elektricky téměř nezničitelné. Někteří výrobci, např.FLUKE, poskytují na vybrané přístroje doživotní záruku proti elektrickému poškození. Vyjímečná je ovšem i pořizovací cena, jenž začíná na více než 10 000,- Kč.

2) Komerční, hobby přístroje jsou určeny pro zájmové použití v obyčejném prostředí, což je náš případ.

V současné době je trh přesycen nabídkou nepřeberného množství typů multimetrů s množstvím funkcí, často zbytečných. Lze si vybrat přístroje s ručním nebo s automatickým přepínáním rozsahů. Na základě vlastních zkušeností mohu doporučit multimetr s automatickým přepínáním rozsahů, ale při vybírání vhodného typu je důležitá jedna málokdy uváděná vlastnost a tou je rychlost automatického přepínání rozsahů. Měříme-li například anodové napětí řádu stovek voltů přepínají se některé přístroje na správný rozsah několik sekund. Každý takový přístroj má sice možnost „zaaretovat“ si požadovaný rozsah, ale při přepnutí do jiné funkce je aretace zapomenuta. Doporučuji vybrat si přístroj s rychlostí nastavení rozsahu do 1 sekundy. Dobrou vlastností je i automatické „usnutí“ při delší pauze v měření. Ušetří se tím zbytečné vybíjení baterie. Docela praktické jsou i multimetry tužkového typu „pentype“, kdy jeden měřicí hrot je zároveň i vlastním multimetrem.

Ještě stojí za zmínku měření digitálním multimetrem na střídavých rozsazích. Starý dobrý DU10 dokázal měřit střídavá napětí s vyhovující přesností do desítek kHz. Nynější digitální multimetry měří spolehlivě sinusové průběhy 50Hz. Pokud se měří napětí jiných kmitočtů, zobrazují většinou naprosté nesmysly, což je dáno principem digitálního měření. Dražší multimetry jsou často označeny vlastností „TRUE RMS“. To značí, že měří skutečnou efektivní hodnotu nesinusových průběhů. Byly provedeny porovnávací zkoušky několika multimetrů různých výrobců a rozdíly v měření stejných nesinusových napětí činily desítky procent. Tato funkce se v našem případě nejeví jako důležitá.

Vstupní odpor digitálních multimetrů je většinou na všech rozsazích okolo 10MΏ. To je hodnota, která umožňuje měření na mřížkách elektronek jako s elektronkovým voltmetrem. Může se ale stát, že díky velkému vstupnímu odporu naměříme i naindukovaná, falešná, měkká napětí.

Na základě praktických zkušeností se velmi osvědčily z třídy profesionálních přístrojů multimetry značky FLUKE, z třídy hobby se osvědčil multimetr MY68 a rovněž multimetr typu „pentype“.
Dokumenty :: Prístroje a meranie
Vytvorené: 5.2.2009