Obr.1

Obr.2

Jeho název byl odvozen z názvu použitého detektoru - FADET [8]. Existovala ještě varianta bateriová „Fadet B1", o které se též zmiňuje uvedený časopis, ale bližší údaje, ani schéma neuvádí. Jen obrázek přístrojku vestavěného do reproduktorové skříně OMA, kde byl použit větší reproduktor, než u síťové varianty. Na přijímač a na potřebné baterie a žhavicí akumulátor 16Ah bylo možno zakoupit kožené brašny, takže: „bateriový přijímač jest rozdělen pro dva výletníky a dělá dojem, že se nesou dva fotopřístroje."

Ale zpět k síťové variantě a jejímu zapojení, (obr.3)

Obr.3.

Obr.4.

Anténní vazba je však u Fadetu S1 zjednodušena použitím proměnného zkracovacího kondensátoru - byl vypuštěn odlaďovač - (pouze jedna ladicí cívka), a anodový obvod je aperiodický - neladěný, zesílení tedy závisí na provedení tlumivky T1. Detektor Fadetu S1 má zavedeno stejnosměrné předpětí z katodového odporu pentody, které o něco zvýší jeho citlivost. Toto opatření není v MK102 použito, protože jednak je zde anodový obvod laděný (větší zesílení stupně), dále je za detektorem použit nf transformátor, který zcela jistě bude mít vzestupný převod, a nakonec elektronka AL2 má strmost téměř třikrát větší (S=2,6 mA/V), než elektronka 12A7. Ve Fadetu S1 není nf transformátor použit, nf napětí z detektoru -westectoru je vedeno přes kondensátor K3 a odporovou síť na řídící mřížku pentody. Při porovnání obou přijímačů je zřejmé, že při stejné anténě bude MK102 výkonnější a bude poskytovat hlasitější přednes ovšem za cenu vyšší spotřeby (25W) a jistě i vyšší ceny, protože cena stavebnice Fadet S1 byla pouhých 395,-Kč. Cenu MK102 Baby mohu pouze odhadnout na cca 3-4 násobek ceny Fadetu.

Pokud se týká ovládání, Mikrofona byla trochu náročnější, protože měla tri ovládací prvky, ladicí kondensátor na vstupu, další v anodovém obvodu elektronky a kondensátor odlaďovače. "Jednolampovka" a Fadet S1 měly ovládání jednodušší, proměnný anténní kondensátor byl spojen se síťovým vypínačem a pak už zbýval jen ladicí kondensátor. Hlasitost reprodukce se dala ovládat u všech tří přístrojů pouze některým z proměnných kondensátorů, každý si vyzkoušel, jak mu to vyhovuje.

Sám autor popisuje výkon Fadetu S1 takto: „Tento přijímač ve spojení s kvalitním dynamikem poskytne velmi kvalitní a silný přednes místní nebo blízké vysílačky. Podmínkou jest, aby se k němu použilo takové antény nebo náhražky, která umožňuje dostatečný poslech místní stanice na krystalový přijímač. Má-li anténa takový výkon, dává Fadet S1 poslech naprosto uspokojivý v každém směru. Spotřeba proudu činí asi 10 W, takže při průměrném denním poslechu 3 hodin vydržíme s 1 kilowatthodinou celý měsíc. Rovněž náhradní lampa jest levná a proto můžeme Fadet označiti za nejlevnější přijímač s hlasitou reprodukcí."

Zbývá jen dodat: co také víc lze očekávat od krystalky se zesilovačem (i když v reflexním zapojení)?

Dodatečně jsem objevil v Radioamatéru č. 10/1937 popis
„Jednolampovky na síť v reflexním zapojení", jejíž schéma (obr.5) je velice podobné Fadetu S1. Používá však výkonnější elektronku ABL1 (s „vestavěnou" diodou pro detekci), má však zvlášť elektronku pro usměrnění anodového napětí AZ1 a síťový transformátor se zvláštním anodovým vinutím, podobně jako Mikrofona MK102 Baby. Obvody vlastního přijímače tak na rozdíl od Fadetu S1 nejsou přímo spojeny se sítí. Dá se tedy s velkou pravděpodobností předpokládat, že přijímač Fadet S1 zřejmě vznikl dalším zjednodušením této „Jednolampovky".

Obr.5.

Obr.6.