PZT ECHO 231Z - fotoalbum a postup reštaurovania

Autor. J.Hájek, ČR.

Před časem se ke mě do opravy dostal zajímavý přijímač polské výroby Echo 231Z. Přijímač je zajímavý svým vzhledem skříňky s dvířky. Samozřejmě jsem začal pátrat na internetu, abych zjistil více informací a také se mě podařilo získat schéma. Nepovažuji tento příspěvek za servisní manuál, ale pouze seznámení se zajímavým a poměrně vzácným přijímačem. Polských rádií se mnoho nedochovalo, protože Polsko byla prohrávající okupovaná země v letech 1939-45 a na rozdíl o nás byla rádia polským občanům velice často zabavována. Tento přijímač se do Česka dostal z polského pohraničí, neboť rodina, která je vlastnila musela v roce 1938 pohraničí opustit. Nový domov našla u příbuzných v Mýtě v Čechách. Toto rádio jsem opravoval z důvodu zprovoznění a uchování rodinné památky. Skříňku renovoval truhlář zabývající se opravou nábytku za použití šelaku.


Svým zapojením je přijímač řešen jako dvouokruhová třílampovka klasického zapojení. Použité elektronky jsou AF3, AF7, AL1 a AZ1.

echo231z schéma upravené.gif
(Prevzaté z: www.fonar.com.pl)

Rok výroby: 1936.
Výrobce: Panstwowe Zaklady Tele-radiotechniczne w Warszawie

Dřevěná skříňka ležatého obdélníkového tvaru s dvířky o rozměrech š.v.h. 530x290x260 mm. Vlastní přední stěna po otevření dvířek je z odýhované překližky, vpravo obdélníkový výřez na reproduktor s vystužovací příčkou v dolní části, vpravo bakelitová maska stupnic pod níž jsou čtyři ovládací knoflíky. Zleva regulace hlasitosti a síťový vypínač, ladění, vlnový přepínač, zpětná vazba. Rámeček stupnic je rozdělen do pěti polí. Dolní levá štěrbina jmenná a m stupnice SV, dolní pravá štěrbina jmenná a m stupnice DV. Mezi dolními stupnicemi je znak výrobce a jméno přijímače, nad ním je štěrbina ukazatele KV 0-100. Horní dvě okénka tvoří seznam tehdy vysílajících stanic levá SV a pravá DV, mezi těmito okénky je regulátor tónové clony. Okénka jsou prosvětlená trvale a stupnicové štěrbiny pouze ta, který vlnový rozsah je právě zvolen. Toto řešení stupnice dodává přijímači nekonvenční vzhled.

Zadní stěnu tvoří dřevěný rámeček vyplněný šedočerným kartonovým papírem s vyraženými větracími otvory. Na zadní stěně jsou nalepené papírové štítky na lícové straně s popisem připojení a na rubové straně popisem osazení elektronek a tabulkou vlnových rozsahů. V dolní části je výřez pro přípojná místa antény , gramofonu, uzemění, vysoko impendačního reproduktoru a přívod síťové šnůry. Čísly 1 a2 jsou označené ovládací kolíky odlaďovače mezi jimiž je dolaďovací kondenzátor.

Krátký popis zapojení: Přívod od anténní zdířky je veden na první sekci vlnového přepínače (kontakty přepínače jsou na schématu zakresleny jako malé kroužky s popisem Sr, Kr, Dl a příslušné sekce jsou podle zvoleného rozsahu sepnuté), pro KV je vstupní cívka L6 vázána přes kondenzátor 10pF. Pro SV a DV signál pokračuje na kontakty „wtyk“, což jsou kolíčky přepojující případný odlaďovač, který se zasune do trojzdířkové objímky. Kapacitní trimr slouží buď jako zkrácení antény, nebo jako součást odlaďovače. Signál dále pokračuje na cívku L1 sloužící k potlačení vlivu antény na vstupní cívky L2 respetive L4. Induktivní vazba na cívky L3 resp.L5 je velice těsná a vliv antény by zhoršoval Q vstupního laděného obvodu. Vybraný signál dále pokračuje na g1 pentody-selektody AF3. Zapojení VF zesilovače je standartní, v anodě je zapojená VF tlumivka L7 a vazba na audionový stupeň je provedená přes kondenzátor 50pF. Zesílení VF zesilovače je řízeno změnou předpětí v katodě AF3 pomocí potenciometru 20k. Audionový stupeň s elektronkou AF7 je obvyklého zapojení. Použitá je mřížková detekce. Odpor 800W zajišťuje předpětí g1 AF7 pouze při připojení gramofonní přenosky. Vazba na koncový stupeň osazený pentodou AL1 je odporová. V anodě AL1 je jednoduchý obvod tónové clony složený z kondenzátoru 40nF a potenciometru 50k, přípojka na další vysokoimpendanční reproduktor je vázaná přes kondenzátor 0,2uF, čímž se vyloučí stejnosměrná složka. Usměrňovač je osazen dvojitou diodou AZ1, v záporné větvi zdroje je odpor 400W blokovaný kapacitou 25uF pro získání předpětí pro koncovou elektronku AL1. Protože koncová elektronka má přímo žhavenou katodu je v obvodu zhavícího vinutí zapojen drátový odporový trimr s uzeměným jezdcem tzv. odbručovač. Primární vinutí síťového transformátoru má vinutí pro všechna běžná síťová napětí. Transformátor je chráněn trubičkovou pojistkou (ve schématu není zakreslena).

Přijímač byl před renovací v celkem zachovalém stavu, v horní části se odlepovala dýha, lak byl podřený zoxydovaný, vnitřek přijímače zaprášený.

Šasí se ze skříňky vyjímá s přední stěnou se stupnicí a reproduktorem.

Jelikož byl přijímač kompletní, zaměřil jsem se na revizi veškerých součástek.

Odpory byly až na jeden v naprostém pořádku. Svitkové kondenzátory musely být renovovány, měly nepřípustné svody a některé dokonce zkrat. Problém byl s demontáží skupinového krabicového kondenzátoru. Ten je umístěn (přinýtován) pod šasí na dně na nímž jsou lišty s odpory, při pohledu ze strany součástek.

Lišty musely být uvolněny ( upevněny jsou 4 šrouby M2,5), problémem byly krátké přívody. Špatný přístup byl také k elektrolytu blokujícím předpětí AL1.

Cívky byly v pořádku, krátkovlnné cívky jsou v přijímači původní.

Zajímavým způsobem jsou řešené lamelové objímky elektronek. Na místo bakelitových či trolitulových misek s osmi kontakty jsou zde objímky řešené pomocí dvou pertinaxových kroužků a spodní pertinaxové destičky kruhového tvaru. Horní kroužek s výřezy izoluje kontaktní pera od šasí a ty jsou držena druhým kroužkem a spodní destičkou, vzdálenost udržují mosazné distanční válečky. Celek je přinýtován k šasí. Vše je patrné z fotek

Použité součástky:
  • Elektrolytické kondenzátory jsou zn. Dittmar ( filtrační se původní nedochovaly)
  • Krabicový kondenzátor a drátové odpory jsou zn. AH (polská výroba)
  • Ostatní R a C jsou zn. Always
  • Elektronky AF3 a AF7 zn. Philips AL1 a AZ1 zn. Tungsram
  • Ladící kondenzátor zn. Philips
  • Reproduktor, síťové a výstupní trafo zn. PZT, veškeré cívky zřejmě také.
  • Potenciometr hlasitosti s vypínačem a potenciometr tónové clony jsou zn. Sator

Stav přijímače před opravou a po opravě je na fotkách.

Citlivost přijímače a selektivita odpovídá danému zapojení. V porovnání s přijímačem Philips 839A je 839A poněkud citlivější zřejmě vlivem kvalitnějších LC obvodů.

Před opravou







Po opravě













Dokumenty :: Renovácie
Vytvorené: 30.6.2013